CESTA DOMŮ
31. 7. 2018
Je půl páté ráno, ležím v malém ušmudlaném pokojíku ve Skardu a snažím se přesvědčit své zmatené tělo, že by přeci mohlo ještě chvíli spát. O tomhle jsem snila už kolik týdnů, až zas budu ležet v posteli, na matraci, pod peřinou a ne ve spacáku v promrzlém stanu s kulichem na hlavě. Žádný budíček ani balení či briskní odchod s východem slunce. Ale je to marný. Ještě chvíli s tělem zápasím, nakonec ale potichu vylézám ven, abych nevzbudila Lízu, která se s postelí evidentně spřátelila lépe.
Do tohoto podhorského městečka jsme dorazili předchozího večera po krkolomné sedmihodinové jízdě jeepem z Askole. Tady teprv pochopíte význam slova off-road a k čemu jsou tyhle čtyřkolky opravdu určené. Až zas v centru Prahy uvidím nablýskanou káru s pohonem na všechna čtyři kola, budu s úsměvem vzpomínat, jak jsme skákali přes balvany, projížděli horské vodopády, překonávali lanové mosty, a jak náš řidič zkušeně řezal zatáčky jen pár centimetrů od srázu nad divokou řekou Braldu.
Postupný návrat do civilizace ze základního tábora K2 trval jen čtyři dny. Takový závěrečný karákóramský ultramaraton. Moc jsme toho nenaspali, den začínal již ve čtyři hodiny ráno, rychlá snídaně a nekonečný pochod přes ledovec Baltóro. Celkem 140 km rozervaným údolím přes kamenité morény, ostrá úbočí a rozvodněné řeky a její písčitobahnité břehy. Je to sice sestup, ale naše pohublé postavičky dostávají fest zabrat. Příroda je ale milosrdná – každodenní deštíček nás udržoval svěží. Zpětně vzato, nahoru to byla pohodička.
Na slunečné terase našeho hotýlku teď sušíme obsah expedičních tašek, abychom je už konečně jednou pro vždy zabalili. Tedy, alespoň pro dalších pár dní a náš finální přesun do Islámábádu a následně domů, do Prahy, do Podolí… k dětičkám!
A co říci závěrem? Jedno velké pokorné upřímné DÍKY! Vám všem, co jste tohle mé dobrodružství sledovali, drželi mi palce a posílali úžasné vzkazy plné podpory a pozitivní energie. Moc si toho vážím, a jakmile budu mít trochu stabilnější připojení, slibuji, že odpovím.
Přeji vám krásné léto a spoustu splněných snů,
Klára