gerhard tschunko – čestný host XIx. MFOF 2021

Narodil jsem se v Českých Budějovicích. Už jako kluk bydlící občas v Českém Krumlově jsem s rodinou hodně cestoval po Šumavě i po Alpách. Otec mne jako devítiletého brával na lehké vrcholy v oblasti Dachsteinu.

K lezení na pískovcových skalách jsem se dostal po válce, když jsme se s matkou přestěhovali k Duchovu. Při jednom výletu do Ostrova jsem absolvoval výstup na Malou Tovární věž – bez lana. Po ukončení vojenské služby v roce 1957 jsme spolu s Františkem Grasslem a Milanem Bárou začali pravidelně jezdit do skal. V roce 1958 mne vzal William Kubinec do Vysokých Tater k Žabím plesům, zlezli jsme Žabího koně a Volovou věžu. O rok později jsem absolvoval první zimní zájezd do Vysokých Tater na Zbojnickou chatu. To byl začátek dlouhé řady tatranských pobytů, při nichž jsem prostoupil mnoho stěn v létě, ale hlavně v zimním období.

V roce 1963 jsem poprvé působil v Alpách, v roce 1964 na Kavkazu v dolině Baksan s výstupy na Pik Volnoj Ispanije, traverz Ušby a další. V roce 1965 opět Kavkaz, oblast Bezengi s výstupy na Misses-Tau, Ullu-aus Baši, ale hlavně prvovýstupy s vynikajícími horolezci Ľudovítem Záhoranským a Jánom Ďuranou severními stěnami Koštan-Tau a Šchary. V zimě roku 1966 jsem jako člen reprezentačního družstva působil v oblasti Mont Blancu, kde jsem spolu s Mílou Matrasem a Jardou Budínem zlezli Aiguille du Midi Contaminovou cestou a v zimních podmínkách vystoupili od severu na Mont Blanc. Následovalo mnoho výstupů v různých oblastech Alp. Zúčastnil jsem se horolezeckých expedic na Špicberky a do hor Kačkaru v hraniční oblasti Turecka a Iráku.

Na pískovci jsem lezl převážně s Wolfgangem Bruchem, Rudou Wokrzinkem, Frantou Gruntem a Rudolfem Stuchlíkem. Uskutečnil jsem okolo 80 prvovýstupů všech stupňů obtížnosti, patří mezi ně kupříkladu Kosmická cesta na Malou Tovární věž, Andělská hrana na Širokou věž, Cesta velké lásky na Ostrovskou stěnu, východní stěna Rajské věže, Převislá revue na Plotnovou věž a mnoho dalších.

Deset let jsem vedl teplický horolezecký oddíl. Po jeho opuštění v roce 2000 jsem založil horolezecký oddíl Climbing Club Dubí u Teplic, který v současné době vedu. S Vladimírem Sloukou jsem napsal a vydal horolezeckého průvodce

v oblasti severních Čech a spolu s kolektivem jsme v roce 2009 vydali knihu

„Ó Horo“ historie severočeského horolezectví slovem i obrazem. V současné době pracuji na řadě „Povídky ze skal a z hor“.

Mojí největší radostí a i mým životním krédem bylo doprovázet lidi do světa skal a hor, aby s mou pomocí poznávali tento fantastický svět.

Foto: archiv Gerhard Tschunko