Další film, který můžete vidět na 20. Mezinárodním festivalu outdoorových filmů, je dokument režiséra Michala Gálika o bádání zoologů České zemědělské univerzity v Praze v rovníkové Africe.
V rámci Expedice Neuron Dzamba Ya Lobi se čeští zoologové vydali do nejodlehlejších koutů africké divočiny, aby zmapovali její faunu a přispěli tak k ochraně nejcennějších oblastí. Během expedice objevili významné stanoviště ohrožených zvířat, zlikvidovali dvě pytlácké skupiny a zaznamenali výskyt vzácné guerézy černé. V Kongu jsou pralesy pořád ještě částečně neprobádané, plné goril a pralesních slonů. Druhý největší prales na Zemi však už začínají dobývat lidé a čelí mnoha hrozbám v podobě odlesňování, těžby nerostů nebo nadměrného lovu zvířat. Jak budou pralesy vypadat zítra, záleží na nás, na lidech. „Dnes už je nejde chránit tak, že z nich vyženete obyvatele, řeknete, že jde o národní parky, a budete tam stát na stráži s kalašnikovem v ruce. Je nutné obyvatele zapojit do ochrany, naučit je, jak prales udržitelně využívat,“ říká zoolog Tomáš Jůnek.
Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše Jůnka, který se vydal zkoumat málo zmapované pralesy v Kongu, hlásí první úspěchy. Během jednoho roku se Expedici Neuron Dzamba ya lobi povedlo nejen prozkoumat dosud neprobádané oblasti afrického pralesa a život jejich zvířecích obyvatel, ale také navázat zásadní spolupráci s místními autoritami a Světovým fondem na ochranu přírody. Výzkumníky překvapila poměrně hojná pozorování luskounů, ale i mandrilů a šimpanzů na fotopastech a prozkoumali navíc také periodicky zaplavovaný prales. „Týmu expedice se povedlo uspět ve třech hlavních oblastech: uzavření strategického partnerství s World Wildlife Fund for Nature (WWF), pořízení 16 628 fotografií a videí savců i pytláků ze čtyř desítek fotopastí, získání podrobnějších znalostí o populacích vzácných luskounů a o problematice jejich lovu a bushmeat trhů obecně,“ upřesňuje úspěch expedice Arthur Sniegon (Save Elephants).
Součástí Expedice Neuron byl také monitoring ilegálních aktivit, jakými jsou pytláctví a následný prodej masa na bushmeat trzích v Kongu. „Expedice tak měla často i detektivní zápletku, kdy jsme pátrali po ilegálních produktech (například luskouních šupinách) na trzích nebo u místních překupníků, a zaznamenávali jsme nelegální aktivity, které ohrožují chráněné druhy,“ doplňuje Sniegon a dodává alarmující informaci, že když se nebudeme nyní intenzivně věnovat ochraně konžských pralesů, hrozí, že do roku 2100 už nebude co zachraňovat, protože tento, na světě druhý největší prales, zmizí. Získaný fotomateriál patří v některých případech k vůbec prvním přímým důkazům o výskytu daných druhů v oblasti. Výzkumníkům se povedlo kromě detekování několika skupin zcela divokých goril také lépe zdokumentovat skupinu polodivokých semi-habituovaných goril v národním parku Odzala-Kokoua, kterou mezinárodní tým primatologů sleduje už více než tři roky. Výzkum této tlupy je zásadní pro vznikající ekoturistický program. Záznamy z fotopastí se stanou součástí globální platformy Wildlife Insights, která na základě milionů záznamů vyhodnocuje trendy biodiverzity ve všech tropických oblastech světa.
Režisér Michal Gálik je rodák z Košic a vystudovaný zoolog, který se rozhodl věnovat tvorbě
dokumentárních filmů s ekologickou tematikou. S kamerou v ruce procestoval desítky zemí a své filmy a reportáže pravidelně publikuje v České televizi. Afrika a její divočina patří k jeho největším
„srdcovkám“.